© Akademie osobnostního rozvoje | ochrana osobních údajů | cookies
Vytvořil MD webdesign - tvoříme obchodně úspěšné weby
Otevřeli jsem nový běh výcviku Kouč/koučka, který startuje v dubnu 2026 → přihlaste se ZDE.
Možná to sami znáte. Dostanete zpětnou vazbu, že odvádíte skvělou práci, ale v hlavě vám jede: „Měl/a jsem štěstí. Určitě se provalí, že toho moc neumím.“ Tenhle vnitřní dialog zažívá mnohem více lidí, než by se na první pohled zdálo. Říká se mu syndrom podvodníka. Definuje ho vnitřní pocit, že úspěch není zasloužený. V tomto článku najdete srozumitelný popis tohoto jevu, krátký test, praktické cvičení na změnu vnitřního rámování a šablonu Důkazního archivu. Ta vám pomůže vidět vlastní výsledky takové, jaké opravdu jsou.
Někteří lidé mají za sebou roky zkušeností a úspěchy, které by mohly mluvit samy za sebe. Přesto v sobě nosí pocit, že nejsou dost – dost dobří, dost kompetentní, dost vzdělaní. Pochvala je dokáže rozhodit víc než kritika. Úspěch připisují spíše šťastné náhodě, zatímco i drobné selhání vnímají jako jasný důkaz vlastní nedostatečnosti.
Tento způsob myšlení se označuje jako syndrom podvodníka. Jde o vzorec, podle kterého mozek některých lidí reaguje na tlak a očekávání. Nejčastěji se objevuje ve chvílích, kdy se zvyšuje tlak na jejich odpovědnost a viditelnost – například při povýšení, po návratu z pracovní pauzy, při změně oboru nebo při veřejném vystupování.
Dobrá zpráva je, že s tímto nastavením lze vědomě pracovat – a postupně ho změnit.
ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Jak (ne)začínat s koučováním v roce 2025: 10 věcí, které vám nikdo neřekne
Syndrom podvodníka je mentální vzorec, kdy člověk i přes jasné výsledky a pozitivní zpětnou vazbu pochybuje o vlastní kompetenci. Nejvíc se ozývá ve chvílích, kdy je naše práce vidět nebo je hodnocena.
Vede do dvojité pasti:
Tento vzorec nemá nic společného s leností. Jedná se o zafixovaný způsob, jak zvládat tlak a očekávání.
Jak to typicky vypadá v praxi:
Syndrom má své typické spouštěče, které se často opakují ve chvílích, kdy narůstá tlak na zveřejnění nebo viditelnost.
Situace, kdy se tento vzorec objevuje nejčastěji:
Při nástupu do nové role, při veřejném vystupování, ve výběrovém řízení, po povýšení nebo návratu z delší pauzy.
Při přechodu do jiného oboru, změně týmu či práci pod větší kontrolou.
U lidí s vysokými vnitřními nároky, perfekcionismem a silnou orientací na výkon.
V důsledku naučených strategií: někdo se snaží „upracovat se k smrti“ k potvrzení si vlastní hodnoty, jiný naopak raději ustupuje do pozadí, aby neodhalil své slabiny.
Krok ke změně: Sepište si pět konkrétních situací, ve kterých se u vás pocit „nejsem dost“ objevuje nejčastěji. Tím získáte první mapu, s níž se dá dál pracovat.
ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Vyhoření: Příznaky, příčiny a účinná prevence. Jak ho poznat a zastavit včas?
Následující test je seberozvojový nástroj. Slouží jako podnět k zamyšlení nad vlastními vzorci, a v žádném případě nenahrazuje odbornou diagnostiku ani psychologické testování.
Jak na to: U každého tvrzení si ohodnoťte, jak moc na vás sedí (1 = téměř nikdy, 5 = velmi často). Na konci sečtěte body.
Tvrzení:
Vyhodnocení:
Důležité upozornění: Tento test berte jako možné zrcadlo, nikoli jako nálepku.
Imposter syndrom nevychází z jednoho zážitku či situace, ale ze způsobu, jak náš mozek situace vyhodnocuje. Ve svém těžišti má své 4 typické prvky:
Zjednodušené schéma, jak se tento vzorec v čase posiluje: Myšlenka („jen náhoda“) → Emoční tlak (napětí, obava) → Chování (přepínání nebo vyhýbání) → Potvrzení („vidíte, nejsem dost“).
Jakmile začnete tenhle kruh u sebe rozpoznávat, máte napůl vyhráno.
Syndrom podvodníka sám od sebe nezmizí. Potřebuje malé, konkrétní kroky, které se dají jednoduše opakovat a začlenit do života.
Tady jsou čtyři postupy, které rozhodně stojí za otestování:
Typická situace: V hlavě se objeví myšlenka „Byla to jen náhoda.“ Pokud ji necháme volně plynout, mozek ji přijme jako fakt. Reframing dokáže přiblížit náš pohled blíže k realitě.
Automatická myšlenka |
Důkazy |
Alternativy |
Vyvážený závěr |
---|---|---|---|
„Prezentace se povedla jen proto, že téma bylo příliš jednoduché.“ |
Kolegové ocenili strukturu, vedení chce nahrávku pro další tým. |
Věnoval/a jsem čas přípravě, vybral/a jsem srozumitelné příklady. | Prezentace se povedla díky mé přípravě a způsobu podání. |
„Postoupil/a jsem do výběrka omylem.“ | Personalista ocenil konkrétní zkušenosti, splnil/a jsem podmínky. |
Výběrko hledá shodu, ne dokonalost. |
Postoupil/a jsem díky kvalifikaci, mám co nabídnout. |
Posilující změnové věty do praxe (osobní kotvy):
Když máme tendenci své úspěchy programově přehlížet, potřebujeme je mít někde viditelně uložené.
Jak na to:
Následně jednou týdně věnujte 10 minut doplnění: přidejte 3 důkazy o úspěchu + 1 lekci z chyby. Jednou měsíčně vyberte 5 nejdůležitějších momentů a napište, co vám přinesly (nový projekt, lepší spolupráci nebo větší důvěru).
Mozek se učí tím, že zažívá. Místo velkého skoku do středu jeviště a světel reflektorů začleňte spíše malé kroky, které vás směrem k viditelnosti jen lehce posunou.
Příklady:
Po každé podobné akci si položte tři otázky:
Umět si říct o pomoc, zdroje nebo zpětnou vazbu není slabost. Je to dovednost, která chrání vaši energii a kvalitu práce.
Formulace, které můžete otestovat hned:
Tyto postupy fungují proto, že nahrazují mlhavý pocit konkrétním důkazem nebo jasnou větou. A přesně toto je zóna, ve které se imposter syndrom zmenšuje.
ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Koučovací akreditace v ČR – Jak se orientovat?
Imposter syndrom nezmizí přes noc. Co ale může fungovat, jsou malé kroky, které se dají začlenit do běžného dne a v čase opakovat. Každý úkol zabere maximálně 10 minut a končí jasně definovaným „hotovo“.
Některé věci mohou na první pohled působit jako lákavé řešení, ale ve skutečnosti celý vzorec jen posilují:
Někdy toho může být zkrátka příliš. Signály, že je vhodné vyhledat odborníka, zahrnují dlouhodobou paralyzující úzkost, chronickou nespavost, časté panické stavy nebo trauma, které se stále vrací do pocitů „nejsem dost“.
V takových situacích je na místě obrátit se na specializovanou odbornou pomoc – ať už formou psychoterapie, psychiatrické péče nebo psychologického poradenství.
Ano, obvykle se znovu ozve při nových rolích a výzvách, proto je velmi užitečné mít připravené nástroje práce s ním.
Pokora uznává vlastní schopnosti i limity, zatímco imposter vzorec úspěchy systematicky zneplatňuje a dehonestuje.
Může přinést úlevu, ale pokud se vzorec nezmění, často se projeví i v novém prostředí.
Třikrát se hluboce nadechněte, vybavte si jeden konkrétní důkaz z archivu, zopakujte si krátkou větu (kotvu) – a pak vstupte do místnosti.
Vymezte vlastní hranice, sdílejte i malé úspěchy a podporujte otevřeně spolupráci místo soutěžení.
Syndrom podvodníka není známkou neschopnosti, ale vzorcem, který se spouští pod tlakem a ve chvílích, kdy jsme vidět. Dá se s ním pracovat například reframingem, „Důkazním archivem“ nebo drobnými kroky do praxe, které postupně mění vnitřní dialog i chování.
Pokud chcete začít hned teď, otestujte 14denní plán.
A pokud vás toto téma zaujalo hlouběji, prozkoumejte náš výcvik koučinku, kde učíme mnoho dovedností, které pomáhají zvládat nejistotu, posilovat sebejistotu a rovněž metodiku, jak provázet druhé při podobných výzvách.
UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.
© Akademie osobnostního rozvoje | ochrana osobních údajů | cookies
Vytvořil MD webdesign - tvoříme obchodně úspěšné weby
+ BONUS k registraci
e-kniha Omyly mysli + vytváření reality a sebenaplňující proroctví
Odesláním formuláře dáváte souhlas se zpracováním vaší e-mailové adresy pro zasílání upozornění na nové články a termíny kurzů po dobu maximálně 5 let.
Odhlásit se můžete kdykoliv jediným kliknutím v každém e-mailu.