© Akademie osobnostního rozvoje | ochrana osobních údajů | cookies
Vytvořil MD webdesign - tvoříme obchodně úspěšné weby
Budoucnost koučinku: Kam směřuje profese, která mění lidi
Koučink v roce 2026 vyrostl a vyzrál. V době, kdy se svět mění rychleji než kdy dřív, nepozbyl na své užitečnosti. Obrovským způsobem se však proměnily důvody, proč ho dnes lidé potřebují a vyhledávají. Tento článek se zaměřuje na změny, které se již odehrávají. Zároveň se věnuje směru dalšího vývoje profese, která má podle mého přesvědčení v budoucnosti společnosti pevné a nezastupitelné místo. Jeho podoba se ovšem od té dnešní bude v mnohém zásadně lišit.
Kde se nacházíme: Trh v bodě zlomu
Doba, kdy se koučink prodával jako motivační lifestylový doplněk, podle mě již skončila. Začíná éra odpovědnosti a kultivace řemesla.
Nalijme si čistého vína: několik posledních let bylo v Česku v tomto oboru poněkud divokých. Nízká bariéra pro vstup a dotační injekce sem napumpovaly tisíce lidí, kteří získali certifikát, ale často jim chybí hlubší znalosti i profesní etika.
Trh na to zareagoval po svém a vygeneroval celý nový ekosystém v podobě uzavřeného světa „služeb pro kouče“, v němž „koučové koučují a razítkují jiné kouče“ a „prodávají jim své produkty“. Je to systém vzájemného opylování, který funguje do doby, než vyčerpá své zdroje. Klienti z vnějšku na profesní sebepotvrzující žargon zvědaví nejsou. Chtějí profesionalitu, chtějí skutečné výsledky, ne zástup lidí s razítkem XY.
Koučovací bublinka nyní praská. Lákala na iluzi, že k úspěchu zde stačí vnitřní nadšení a víkendový kurz. Teď přichází střet s realitou. Technologie letí dopředu a vše se mění v závratném tempu. Lidská psychika nyní dostává zabrat pravděpodobně víc než kdy dřív. Pokud koučink nechce ztratit dech, je třeba, aby se těmto změnám přizpůsobil.
AI jako síto na průměrnost
Mluví se o tom, jestli nás umělá inteligence nahradí. Odpověď není jednoduchá, protože v tuto chvíli nejsme pro unikátní novost toho všeho vůbec schopni dohlédnout skutečný stav věci. Jedno je však již nyní 100% jisté. Pokud pracujete jako „tabulkový kouč“ se základními znalostmi a dovednostmi, tak AI to zvládá již teď mnohem lépe než vy. Velká část lidí si již v současné době raději zdarma povídá s chatbotem, který jim je k dispozici kdykoliv, než platí za konzultaci s koučem.
A podle mě je to pro náš obor skvělá zpráva. AI totiž velmi rychle čistí trh od průměru. Skutečná hodnota lidského kouče se přesouvá tam, kam stroj nemůže:
- k hloubce,
- k cítění nevyřčeného napětí v místnosti,
- k práci s tichem,
- ke vnímání drobných nuancí neverbální komunikace,
- k transformačním rozhovorům…
AI nás nenahrazuje, ale vede nás k poznání, v čem jsme jako lidé nenahraditelní.
ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Profesní zkouška pro kouče: Co to je, k čemu slouží a jak na ni
Čeká nás změna dotační politiky?
Logicky by se dalo čekat, že v následujícím období dojde k výraznému zpřísnění podmínek pro státem posvěcenou akreditaci koučovacích kurzů. Jakmile i stát zjistí, že investované veřejné prostředky vyprodukovaly tisíce neumístitelných absolventů místo skutečně kvalifikovaných odborníků, měl by učinit změnu.
V tomto směru jsem osobně skeptická a spíše očekávám, že stát dotační mejdan v následujícím období ještě více a nesmyslněji roztočí. V tomto klima však přežijí v dlouhodobém horizontu jen koučovací školy napojené na reálnou praxi a skutečnou hodnotu, nikoliv na dotační penězovod.
Dalším pravděpodobným důsledkem by podle mě mohlo být, že se koučink stane v budoucnu vázanou živností s nutností doložit praxi či přímo složit státní zkoušku. To v jistém směru naznačují i první kroky ve snaze profesi standardizovat v podobě zařazení profese kouče do Národního systému kvalifikací v roce 2025.
O současném stavu na koučovacím trhu jsem psala podrobně v článku Jak na neúspěšnou koučovací praxi v roce 2026. Zde se proto chci podívat jinam – směrem k tomu, co přichází v dlouhodobém horizontu.
Proč si myslím, že koučink přežije
Lidé si neplatí kouče proto, že by neměli přístup k informacím. Kdyby ke změně stačilo prosté vědění, jak na to, byli bychom všichni vyrovnaní, měli ideální vztahy a skvělou kariéru. Umělá inteligence nám dnes za vteřinu sestaví dokonalý plán a položí analyticky a metodicky přesné otázky. A přesto to nestačí.
Lidská psychika je evolučně nastavena na sociální vazby. Fungujeme zásadně jinak, když jsme propojeni s jiným člověkem. Tedy s živou bytostí, která nám věnuje svou pozornost, nesoudí nás, ale zároveň nás vede za horizont toho, jak o situaci přemýšlíme o samotě. Koučink přežije podle mě zejména proto, že se stane kotvou v realitě.
Na trhu však nepřežijí ti koučové, kteří svou práci redukovali na mechanické odříkávání šablony otázek. Jaký je váš cíl? Co pro to můžete udělat? Kdy s tím začnete? … Pokud práce kouče spočívá pouze v mechanické implementaci koučovacích markerů, tato větev oboru podle mého přesvědčení zanikne. Proč by měl kdokoliv pod vzrůstajícím ekonomickým a psychickým tlakem platit vysoké částky za proces, který AI v telefonu zvládne zdarma, v libovolný čas a s nekonečnou trpělivostí?
Budoucnost patří těm, kteří nepracují s metodickou šablonou, ale s člověkem. Těm, kteří se nenechají omámit šidítky zkratek a budují reálnou hodnotu pro specifickou skupinu lidí. Základem jejich úspěchu je schopnost komunikačního napojení a schopnost probudit v klientech nová uvědomění.
Od výkonu ke smyslu
Po dlouhou dobu byl koučink spojován především s výkonem. S tím, jak být ještě rychlejší, efektivnější, lépe vést tým. Byl užitečným nástrojem, který dobře fungoval v prostředí, kde byla pravidla hry víceméně srozumitelná.
Tato etapa vývoje společnosti se však uzavírá. S nástupem AI a automatizace mizí celé kategorie úkolů a profesních odvětví. Najednou odchází to, co ve společnosti postavené na výkonu a jeho glorifikaci dávalo lidem pocit užitečnosti a identity. A do hry tu vstupuje otázka, na kterou žádná aplikace nedává odpověď: Kdo jsem?
Jde o krizi identity v tom nejhlubším slova smyslu. Koučink v tomto kontextu částečně přebírá roli, kterou dříve plnila filozofie nebo náboženství. Stává se průvodcem při hledání nového životního designu a smyslu mimo tradiční kariérní žebříčky.
Koučink jako nástroj pro zvládání změn
Odborníci na organizační chování a psychologii začali v posledních letech popisovat svět akronymem BANI. Za každým písmenem se skrývá jedna charakteristika doby, ve které žijeme:
- B jako Brittle(křehký),
- A jako Anxious(úzkostný, prostoupený napětím, které nemá jasný zdroj ani jasné řešení),
- N jako Non-linear(nelineární, kde příčiny a důsledky přestávají fungovat předvídatelným způsobem),
- I jako Incomprehensible(nesrozumitelný, vzdorující pokusům o jednoduché vysvětlení).
Jde o popis každodenní zkušenosti obrovského množství lidí, kteří se probouzejí s pocitem, že nestíhají, a přitom dělají vše, co se od nich očekává. Kognitivní přetížení a rozhodovací paralýza se dnes stávají novou normou. V takovém prostředí narůstá potřeba posílit schopnost udržet si vnitřní jasno uprostřed chaosu, vědomě filtrovat množství přicházejících podnětů a zachovat si odolnost v situacích, kde okolí selhává.
Právě zde vstupuje do hry koučink v podobě, která bude v příštích letech stále cennější. Kouč se zde stává kotvou. Někým, kdo pomáhá udržet si myšlenkový řád, definovat to podstatné a budovat odolnost jako schopnost improvizovat, adaptovat se a zůstat orientovaný i v situacích, pro které neexistuje návod.
Lidský vztah jako nenahraditelné jádro
Společnost se atomizuje. Tradiční komunitní vazby (širší rodina, sousedství, stabilní pracovní kolektiv…) v současné době zeslábly. Jsme propojeni digitálně jako nikdy dřív, ale emocionálně se stáváme čím dál tím více izolováni.
Schopnost hlubokého naslouchání bez posuzování, bez vnášení vlastní agendy, s plnou přítomností k druhému člověku se stalo vzácným zdrojem. Přátelé a rodina si dnes nesou vlastní přetížení a jen zřídkakdy dokáží nabídnout nestranný prostor pro skutečně otevřený a hluboký rozhovor. Lidský kouč bude podle mě v budoucnu vyhledáván nikoliv kvůli informacím (ty jsou dostupné odkudkoliv), ale kvůli radikální přítomnosti. Kvůli schopnosti plně vnímat druhého člověka bez potřeby ho hodnotit nebo usměrňovat.
Přežije ten koučink, který nabídne skutečný lidský, napojený, plně přítomný kontakt. Ne ten, který jen aplikuje naučené techniky.
Profesionalizace: Koučink v šedé zóně mezi terapií a laickou pomocí
Zatímco dříve byl koučink vnímán něco jako „fitness pro mysl“ se zaměřením na výkon, cíle a efektivitu, dnes se stává spíše součástí imunitního systému pro lidskou psychiku. S touto proměnou rostou dramaticky nároky na profesní erudici a zralost kouče.
Před deseti lety přicházeli klienti za profesionálními kouči s otázkou: Jak získám povýšení? Dnes přicházejí ti stejní lidé s otázkami: Jak to mám všechno vydržet? Kde v tom jsem já? Jak zvládnout své obavy? Jde o zdravé jedince, chodí do práce, starají se o rodiny, platí hypotéky. Nemají klinickou diagnózu, nepotřebují psychiatra. Nepotřebují odborné psychologické poradenství. Navíc psychoterapeuti, psychologové a psychiatři jsou (a pravděpodobně i nadále) budou přetíženi klinickými případy.
Koučink se v tomto prostoru dnes stává určitou formou psychohygieny a prevencí pro zdravé lidi. Musí umět vytvořit natolik bezpečný prostor, aby se z běžné funkční úzkosti nestala klinická forma.
S tím, jak dnes klienti přinášejí náročnější a intimnější témata, roste zároveň riziko, že do procesu vstoupí koučovo vlastní neřešené ego. Pokud kouč nezná své vlastní stíny, začne si nevědomky přes klienta řešit vlastní úzkosti, problémy a strachy, bude ho tlačit do rozhodnutí, která by udělal sám, nebo propadne spasitelskému komplexu a udělá na sobě klienta závislým.
Právě proto dnes už nestačí naučit se pouze metodiku. Kouč se do budoucna potřebuje naučit pracovat sám se sebou jako s hlavním nástrojem. Pravidelná supervize, vlastní terapeutická zkušenost a hluboká sebereflexe nejsou zbytečnou buzerací. Jsou základním bezpečnostním prvkem profese.
Profesionalizace koučinku nespočívá v tom, že kouč bude mít více razítek, čárek, odznáčků a písmenek za jménem. Spočívá v tom, že bude muset prokázat mnohem vyšší míru psychologické gramotnosti a profesní etiky, že bude naprosto bezpečně znát hranici, kde končí koučink a kde začíná klinická patologie, aby mohl klienta včas a zodpovědně předat dál.
Rozštěpení oboru: Dvě větve koučinku
Na základě výše popsaných trendů lze očekávat, že se koučovací obor v příštích letech výrazně rozštěpí na dvě odlišné větve.
Koučink utilitární
Koučink utilitární přejde do značné míry do rukou AI agentů. Rychlá, levná a datově podložená podpora v oblastech jako time management, nácvik konkrétních dovedností nebo zvládání rutinních rozhodnutí. Tato forma koučinku bude efektivní, dostupná a pro mnohé situace zcela dostačující.
Koučink transformační
Koučink transformační zůstane doménou lidí. Tato forma podpory bude postavená na hloubce. Bude napomáhat při zásadních životních změnách, etických dilematech, pocitu prázdnoty nebo ztrátě smyslu. Věci, které ke svému zvládnutí potřebují svůj čas. Právě tato větev bude v příštích desetiletích narůstat na hodnotě i společenském významu.
ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Syndrom podvodníka (imposter syndrom): příznaky, krátký test a 14denní plán pro změnu
Co to znamená pro ty, kdo koučink studují nebo s ním začínají
Pro úspěch v oboru certifikát sám o sobě nebude stačit (to ostatně neplatilo ani dříve, ale v budoucnu to bude ještě zřetelnější). Klíčové budou kompetence, které se nedají automatizovat: schopnost hluboké přítomnosti, sebereflexe, profesní i osobní zralost, komunikační napojení, vysoká míra etičnosti. Precizace tohoto chce čas. Mnoho času.
Pro ty, kdo jsou ochotni investovat do skutečné hloubky a dlouhodobě budovat mistrovství v oboru podložené reálnou praxí, se otevírá prostor, který bude v budoucnu jen těžko přeplněný. Hluboký lidský kontakt a autentická přítomnost jsou totiž věci, které se žádnou technologií nahradit nejde.
Koučink patří budoucnosti, ale jiné, než si mnozí myslí
Koučink jako metodika má obrovskou hodnotu. Je to nástroj, který pomáhá lidem fungovat lépe v konkrétních situacích jejich života a práce a tato jeho schopnost se s měnícím světem neztrácí, ale prohlubuje.
V AKOR® na tyto změny reagujeme vědomě a dlouhodobě. Program vzdělání pro kouče a koučky nestavíme na povrchních klišé ani na dotační politice. Stavíme ho na tom, co má trvalou hodnotu: na sebezkušenosti, na hloubce, na profesních dovednostech a etice, na skutečných vztazích a na schopnosti pracovat s reálnými situacemi reálných lidí. Bez marketingových pohádek.
Budoucnost koučinku nebude patřit těm, kdo nasbírají nejvíce razítek. Bude patřit těm, kdo se naučili skutečně naslouchat, a kdo mají odvahu pracovat sami se sebou, i když to není jednoduché ani rychlé.
Držím palce.
Použité zdroje
- https://narodnikvalifikace.cz/kouc-koucka
- https://www.akor.cz/jak-na-neuspesnou-koucovaci-praxi-v-roce-2026/
- Lukáš Sedláček: Nazí v AI době, Muza Books, 2025
- Filip Dřímalka: Budoucnost (ne)práce, #NOWORK.Al PUBLISHING, 2023
Mgr. Markéta Hamrlová, Ph.D.
Má za sebou více než 15 let koučování, více než 25 let lektorské praxe a 10 let externí výuky na vysoké škole. Je akreditovanou profesionální koučkou (Koučink centrum Praha). Certifikace: NLP Diploma s akreditací Active NLP school Devon, NLP Premier Practitioner s akreditací ITANLP, NEW CODE NLP Practitioner s akreditací ITANLP, NLP and NEW CODE NLP Master a NLP Master Practitioner, Hypnoterapy practicioner s akreditací American Board of Hypnotherapy.
UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.
